Před sto lety byla Crohnova choroba lékařskou raritou. Celiakie se vyskytovala sporadicky. Syndrom dráždivého tračníku neměl ani název. Dnes má problémy se zažíváním každý třetí člověk. A většina z nich si myslí, že je to normální.
Co se stalo? Naše geny se nezměnily. Ale prostředí, ve kterém naše střeva žijí, ano.
Střeva v číslech: tichá epidemie
Zánětlivé střevní nemoci (IBD) — Crohnova choroba a ulcerózní kolitida — dnes postihují přibližně 7 milionů lidí globálně. Výzkum publikovaný v časopise Nature v roce 2025 ukazuje, že incidence IBD roste zejména v zemích, které v posledních dekádách přijaly západní stravovací a životní návyky.
Není to náhoda. Studie opakovaně ukazují, že migranti z tradičních společností do industrializovaných zemí postupně ztrácejí diverzitu svého mikrobiomu — a s ní roste i výskyt chronických střevních onemocnění.
Naše střeva nejsou nemocná proto, že bychom měli špatné geny. Jsou nemocná proto, že jim dáváme špatné podmínky.
Viník č. 1: Ultraprocessované potraviny
Ultraprocessované potraviny (UPF) — průmyslově vyráběné produkty plné syntetických přísad, emulgátorů, stabilizátorů a rafinovaných ingrediencí — dnes tvoří podle odhadů 50–60 % kalorického příjmu průměrného obyvatele západních zemí.
Pro střeva je to katastrofa.
Recenze publikovaná v časopise Nutrients v únoru 2025 shrnuje mechanismy, kterými UPF poškozují střevní zdraví. Ultraprocessované potraviny snižují diverzitu střevního mikrobiomu, snižují hladiny prospěšných bakterií jako Akkermansia muciniphila a Faecalibacterium prausnitzii a přispívají k narušení střevní bariéry, což zvyšuje střevní propustnost — stav známý jako leaky gut.
Poškozují ochrannou vrstvu střev. Mění mikrobiom ve prospěch prozánětlivých bakterií. A oslabují střevní bariéru.
Výzkum naznačuje, že nutriční složení ultraprocessovaných potravin může vyvolávat střevní dysbiózu, podporovat prozánětlivou odpověď a v důsledku přispívat ke vzniku leaky gut.
Viník č. 2: Sedavý životní styl
Fyzická aktivita není jen o svalech a kardiovaskulárním systému. Má přímý vliv na složení střevního mikrobiomu.
Pravidelný pohyb zvyšuje diverzitu bakterií, podporuje produkci krátkých mastných kyselin (SCFA) včetně butyrátu a posiluje integritu střevní stěny. Naopak sedavý způsob života — 8 hodin u počítače, cesta autem, večer na gauči — je spojen s nižší bakteriální diverzitou a vyšším rizikem střevního zánětu.
Vyšší diverzita mikrobiomu výrazně oddaluje nástup IBD — studie ukazují, že mikrobiální rozmanitost snižuje riziko rozvoje onemocnění. A diverzita mikrobiomu je přímo závislá na životním stylu — stravě, pohybu a míře stresu.
Viník č. 3: Chronický stres
Stres není jen psychický problém. Je to fyziologický stav který má přímé dopady na střeva.
Chronicky zvýšený kortizol — hormon stresové odpovědi — narušuje těsné spoje střevní stěny, mění složení mikrobiomu a zvyšuje střevní propustnost. Stres tak přispívá ke stejným problémům jako špatná strava — jen jinou cestou.
Osa střevo-mozek přitom funguje obousměrně: narušená střeva vysílají do mozku prozánětlivé signály, mozek reaguje zvýšenou stresovou odpovědí a kruh se uzavírá. Chronický stres → narušená střeva → více stresu.
Viník č. 4: Antibiotika a přehnaná hygiena
Každý kurz antibiotik výrazně mění složení střevního mikrobiomu. Část bakteriálních druhů se po léčbě nemusí plně obnovit. Za posledních 50 let jsme jako společnost spotřebovali bezprecedentní množství antibiotik — a mikrobiom za to platí.
Podobný efekt má i takzvaná přehnaná hygiena. Vysoce diverzní střevní mikrobiomy neindustrializovaných tradičních společností se po migraci do industrializovaného prostředí postupně podobají mikrobiomům průmyslových populací — a souběžně roste výskyt nemocí.
Hygienická hypotéza říká: náš imunitní systém se vyvíjel v kontaktu s mikroby, parazity a bakteriemi. Bez tohoto kontaktu neví jak správně fungovat — a obrací se proti vlastnímu tělu.
Co s tím: návrat k základům
Dobrou zprávou je, že mikrobiom je plastický. Reaguje na změny rychleji než většina ostatních biologických systémů. Výzkum ukazuje, že cílené intervence dokážou změnit složení střevního mikrobiomu v řádu týdnů.
Vláknina jako základ — fermentovatelná vláknina z různých zdrojů (zelenina, luštěniny, celozrnné obiloviny) krmí prospěšné bakterie a podporuje produkci butyrátu. Cíl: 30+ různých rostlinných zdrojů týdně.
Fermentované potraviny — kefír, kimchi, kysané zelí, kombucha přinášejí živé bakteriální kultury a podporují diverzitu mikrobiomu.
Pohyb — i 30 minut svižné chůze denně má měřitelný pozitivní efekt na složení střevního mikrobiomu.
Redukce UPF — eliminace ultraprocessovaných potravin je pravděpodobně největší jednotlivý krok který pro střeva můžeš udělat.
Zvládání stresu — technika přerušení stresové osy (spánek, pohyb, digitální detox) má přímý dopad na zdraví střev.
Střeva nejsou pasivní trubka. Jsou to aktivní ekosystém který reaguje na každé rozhodnutí které uděláš — co jíš, jak se hýbáš, jak spíš, jak zvládáš stres.
Stáhni si 21denní protokol k resetu osy střevo-mozek →
Zdroje: Rondinella et al., Nutrients 2025 | Nature IBD Global Evolution 2025 | Whelan et al., Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology 2024 | PMC studiee o mikrobiomu a IBD